Čeština a škola Martina Šmejkalová

Monografie se zabývá vyučováním českého jazyka na středních školách v letech 1918 1989 a to především jazykovou složkou vyučovacího předmětu Neomezuje se pouze na úzce školský pohled nýbrž pojímá problematiku z několika zorných úhlů a zasazuje ji do širšího kontextu Představuje historické determinanty ovlivňující pojetí vyučovacího předmětu český jazyk všímá si vlivu situace v lingvistice na výuku češtiny a vývoje české lingvodidaktiky Výsledný obraz je dotvářen pomocí analýzy primárních dokumentů učebních osnov učebnic oborových časopisů Autorka připomíná i významné osobnosti podílející se na vývoji vyučování češtině V Ertl J Kaňka J Kabelík B Havránek L Kopeckij K Oliva J V Bečka E Čech K Svoboda P Hauser V Styblík M Čechová N Kvítková a mnozí další Publikace jež se šíří a hloubkou odborně zpracovaného tématu stává významnou součástí paměti oboru jako teoretické disciplíny i praktické aplikace tak může být poučením i východiskem pro příští tvůrce koncepcí vyučování češtině