Dne 3. května 2010 uplynulo padesát let od vzniku Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Toto výročí bylo příležitostí k hlubší reflexi pro každého, komu jde o vývoj v Evropě. EFTA vznikla jako alternativa k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství a k supranacionálnímu modelu evropské integrace. Mezi zakládajícími členy EFTA bylo sedm států: Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. V roce 1970 do EFTA vstoupil Island, v roce 1989 se členem stalo Finsko... Celý popis
Koupit za 134 Kč- Od nejoblíbenějších
- Od nejlevnějších
- Od nejdražších
Vznik EFTA
Doprava:
54 Kč
126 Kč
Koupit za 126 Kč
Vznik EFTA - Centrum pro ekonomiku a politiku
Doprava:
49 Kč
126 Kč
Koupit za 126 Kč
Vznik EFTA - kolektiv autorů
Doprava:
55 Kč
Skladem
134 Kč
Koupit za 134 Kč
Vznik EFTA - autorů kolektiv
Doprava:
25 Kč
Skladem
126 Kč
Koupit za 126 Kč
Vznik EFTA - Hynek Fajmon, Petr Mach, Pavel Hnát, Petr Adrián, Victoria Curzon
Doprava:
24 Kč
150 Kč
Koupit za 150 Kč
Popis
Dne 3. května 2010 uplynulo padesát let od vzniku Evropského
sdružení volného obchodu (EFTA). Toto výročí bylo příležitostí k
hlubší reflexi pro každého, komu jde o vývoj v Evropě. EFTA vznikla
jako alternativa k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství
a k supranacionálnímu modelu evropské integrace.
Mezi zakládajícími členy EFTA bylo sedm států: Dánsko, Norsko,
Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. V roce
1970 do EFTA vstoupil Island, v roce 1989 se členem stalo Finsko a
v roce 1991 Lichtenštejnsko. Šest členských zemí postupně z EFTA
vystoupilo, protože se staly členy Evropského společenství, a dnes
členskou základnu EFTA tvoří pouze Island, Lichtenštejnsko, Norsko
a Švýcarsko. Jak však ukazují následující texty, EFTA je i padesát
let po svém vzniku integračním uskupením, které neselhalo a zůstává
funkčním, přestože v Evropě v uplynulých dvou desetiletích převládl
integrační model, který klade důraz na regulaci, na vytváření
supranacionálního útvaru a shora organizovanou spolupráci.
Část A sborníku přináší texty ze semináře "Vznik EFTA – padesát let
poté" ze 4. května 2010. Poslanec Evropského parlamentu Hynek
Fajmon líčí politický vývoj EFTA od jejího založení až po dnešek.
Pavel Hnát z katedry světové ekonomiky VŠE v Praze vysvětluje
hlavní důvody odlivu členů z EFTA a analyzuje důsledky tzv.
Vadúzské konvence, která v rámci EFTA prohloubila integraci po
vzoru EHS a upravila vnější obchodní vztahy EFTA se třetími zeměmi.
Bývalý ředitel odboru EFTA na Ministerstvu průmyslu a obchodu Petr
Adrián analyzuje vzájemný obchod mezi zeměmi EFTA i obchod s
Evropskou unií. Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach vidí
EFTA jako alternativu členství v Evropské unii.
V části B sborníku otiskujeme výběr několika doplňkových textů.
Emeritní profesorka ekonomie Ženevské univerzity Victoria Curzon
Price vnímá zprávy o zániku EFTA jako předčasné. Velvyslanec
Norského království v ČR Jen Eikaas popisuje norskou zkušenost s
EFTA a s Evropským hospodářským prostorem. Doktorand Filozofické
fakulty UK Martin Erva rozebírá změnu britské politiky od EFTA
směrem k Evropským společenstvím. Doktorand Národohospodářské
fakulty VŠE Tomáš Munzi vyzdvihuje význam svobodného obchodu a
principy tvorby bohatství. Redaktor časopisu Týden Lukáš Kovanda
analyzuje rozdíl mezi fair trade a free trade.
V části C sborníku najde čtenář v příloze Smlouvu o založení
Evropského sdružení volného obchodu ze dne 4. ledna 1960.
sdružení volného obchodu (EFTA). Toto výročí bylo příležitostí k
hlubší reflexi pro každého, komu jde o vývoj v Evropě. EFTA vznikla
jako alternativa k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství
a k supranacionálnímu modelu evropské integrace.
Mezi zakládajícími členy EFTA bylo sedm států: Dánsko, Norsko,
Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. V roce
1970 do EFTA vstoupil Island, v roce 1989 se členem stalo Finsko a
v roce 1991 Lichtenštejnsko. Šest členských zemí postupně z EFTA
vystoupilo, protože se staly členy Evropského společenství, a dnes
členskou základnu EFTA tvoří pouze Island, Lichtenštejnsko, Norsko
a Švýcarsko. Jak však ukazují následující texty, EFTA je i padesát
let po svém vzniku integračním uskupením, které neselhalo a zůstává
funkčním, přestože v Evropě v uplynulých dvou desetiletích převládl
integrační model, který klade důraz na regulaci, na vytváření
supranacionálního útvaru a shora organizovanou spolupráci.
Část A sborníku přináší texty ze semináře "Vznik EFTA – padesát let
poté" ze 4. května 2010. Poslanec Evropského parlamentu Hynek
Fajmon líčí politický vývoj EFTA od jejího založení až po dnešek.
Pavel Hnát z katedry světové ekonomiky VŠE v Praze vysvětluje
hlavní důvody odlivu členů z EFTA a analyzuje důsledky tzv.
Vadúzské konvence, která v rámci EFTA prohloubila integraci po
vzoru EHS a upravila vnější obchodní vztahy EFTA se třetími zeměmi.
Bývalý ředitel odboru EFTA na Ministerstvu průmyslu a obchodu Petr
Adrián analyzuje vzájemný obchod mezi zeměmi EFTA i obchod s
Evropskou unií. Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach vidí
EFTA jako alternativu členství v Evropské unii.
V části B sborníku otiskujeme výběr několika doplňkových textů.
Emeritní profesorka ekonomie Ženevské univerzity Victoria Curzon
Price vnímá zprávy o zániku EFTA jako předčasné. Velvyslanec
Norského království v ČR Jen Eikaas popisuje norskou zkušenost s
EFTA a s Evropským hospodářským prostorem. Doktorand Filozofické
fakulty UK Martin Erva rozebírá změnu britské politiky od EFTA
směrem k Evropským společenstvím. Doktorand Národohospodářské
fakulty VŠE Tomáš Munzi vyzdvihuje význam svobodného obchodu a
principy tvorby bohatství. Redaktor časopisu Týden Lukáš Kovanda
analyzuje rozdíl mezi fair trade a free trade.
V části C sborníku najde čtenář v příloze Smlouvu o založení
Evropského sdružení volného obchodu ze dne 4. ledna 1960.
Parametry
Žánr | odborné |
Rok vydání | 2011 |
Autor | kolektiv autorů |
Počet stran | 167 |
Výrobce | Centrum pro ekonomiku a politiku |
Vazba | brožovaná |
Jazyk | české |
Váha | 230 gramů |
ISBN | 978-80-86547-91-6 |